Porazit obra jako David

1 Sam 16,7: Ale Hospodin řekl Samuelovi: „Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysoký vzrůst, protože toho jsem zavrhl. Bůh totiž vidí něco jiného, než co vidí člověk. Člověk se dívá očima, ale Hospodin vidí do srdce.“

(Celý úryvek si můžeme přečíst nebo jej zahrát jako scénku, pokud máme tu možnost.)

Cítili jste se někdy malí, zapomenutí, možná vám to někdo řekl, že to nedokážete, protože jste slabí? To stejné zažíval i král David. 

Když byl král Saul Bohem zavržen, měl prorok Samuel pomazat nového krále. Samuel jde na Boží rozkaz do Betléma k Jišajovi, aby pomazal za krále jednoho z jeho synů. Samuel chtěl pomazat za krále nejstaršího Jišajova syna, protože v něm viděl krále. Hospodin mu ale říká, že On se dívá na srdce, na to, co má člověk uvnitř. Všichni synové Jišaje jsou postupně odmítnutí a ani jednoho z nich si Hospodin nevyvolil. Nakonec je za krále pomazán David – nejmladší, byl pasáček ovcí a nikoho nenapadlo, že zrovna on by se mohl stát králem. 

(Úryvek si můžeme přečíst nebo jej zahrát jako scénku, pokud máme tu možnost.)

I my se někdy můžeme cítit na okraji, slabí, malí, poslední. Přesto v Božích očích jsme velcí. Bůh se totiž nedívá na to, jak vypadáme zvenku, ale na to, co máme ve svém srdci. A to mnohdy druzí nevidí.

Podruhé se Davidova identita a síla zpochybňuje při zápasu s Goliášem. David navštěvuje své bratry na bojišti, kde Izraelce ohrožují Pelištejci s obrem Goliášem. Král Saul je bezradný, bojí se a hledá někoho, kdo se proti Goliášovi postaví do boje. David se nabídl, že bude s Goliášem bojovat. Saul mu to nechce dovolit, protože je mladý a nemá zkušenosti. David dokazuje svoji sílu tím, že chránil své stádo před lvem i medvědem, takže dokáže bojovat i s Pelištejcem, protože Bůh ho chrání. 

David se nakonec postaví do boje pouze s holí a prakem. Na Goliáše šel ve jménu Hospodina zástupů. David vzal prak, kterým trefil Goliáše do čela a on se skácel k zemi. Potom vzal David jeho meč a usekl mu jím hlavu. Když Pelištejci viděli, že jejich nejsilnější bojovník je mrtev, dali se na útěk a Izraelité je pronásledovali. (srov. 1 Sam 17-18) 

Otázky k diskuzi:

• Připomíná ti Davidův příběh nějakou situaci z tvého života? 
• Kde se v životě osobně potřebuješ spolehnout na víru, i když máš strach?
• Kdy jsi se cítil „malý“ nebo „slabý” vůči nějakému problému — a jak jsi to zvládl?
• Co by se asi stalo, kdyby David poslouchal ty, kteří mu říkali, že to nezvládne?
• Kdo nebo co může být tvůj „Goliáš“ dnes? (např. strach, šikana, závislost, tlak okolí, nejistota)
• Jak může víra a důvěra v Boha pomoci tyto „Goliáše“ porazit?

Na příběhu krále Davida vidíme, že síla a velikost nejsou vždycky zárukou vítězství. Postavit se tváří tvář obrovi můžeme jedině s Bohem. Stejně jako David vzal prak a kameny, tak i my můžeme mít v zásobě “kameny”, které nám pomohou čelit strachům nebo obtížím. 

Cíl: Uvědomit si, co nám dává sílu a odvahu.
Pomůcky: Kamínky (nebo papírové kolečka), fixy.
Postup:

1. Připomeň, že David měl 5 kamenů.
2. Každý si vybere 3-5 kamínků a na každý napíše něco, co mu dává sílu nebo odvahu (např. „modlitba“, „rodina“, „kamarádi“, „hudba“, „Bůh“…).
3. Potom mohou kamínky sdílet ve skupině nebo si je odnést domů jako připomínku.

„Jaké jsou tvoje ‚kameny odvahy‘, které ti pomáhají čelit problémům?“

Modlitba – k modlitbě připravíme kříž

Ježíši, děkujeme ti, že ty vidíš do našich srdcí a máš nás rád. Děkujeme ti, že se můžeme spolehnout na to, co o nás říkáš ty, i když v očích druzích vypadáme bezcenní. Děkujeme ti, že ty nám dáváš odvahu, překonat těžkosti, kterým čelíme. 

Během modlitby každému rozdáme papír, na který mohou napsat svoje “obry” – strachy, nedůvěru, problémy, které mají. Necháme na aktivitu dostatek času – můžeme pustit nějakou klidnou hudbu do pozadí. Až  budou mít všichni napsáno, můžeme je vyzvat, aby před křížem své obry spálili nebo roztrhali, na znamení, že tito obři už jsou poraženi. 

Můžeme pokračovat v modlitbě díků nebo chval.