Vnitřní dialog

Počet lidí: 1 a více

Pomůcky: Biblický text, papír a tužka

Přečteme si s dětmi biblický text. Poté si děti vyberou jednu z postav v příběhu (nebo ji může určit katecheta) a pokusí se do ní vžít. Vedou sami se sebou vnitřní dialog: Proč daná postava jednala tímto způsobem? Co ji k tomu asi vedlo? Co za tím vězí? atd.

Příklad:

Děti si vyberou např. postavu milosrdného samaritána (Lk 10,25-37). Vžijí se do této postavy (na chvíli se stávají milosrdným samaritánem) a vedou sami se sebou rozhovor:

“Támhle někdo leží. Asi ho přepadli loupežníci. Co mám udělat? Mám se mu vyhnout? Ale přece ho tu nemůžu nechat bez pomoci. Ale co když jsou loupežníci ještě nablízku? Co když mne také přepadnou? Ale třeba už utekli. Risknu to a tomu muži pomohu. Kdybych byl na jeho místě já, také bych chtěl, aby mi někdo pomohl” atd.

Děti mohou pocítit, jak blízko mohou najednou takové postavě být, a tím i biblickému příběhu a jeho poselství.

Nebezpečí této metody: Je nutné si uvědomit, že dialog je již naše vlastní myšlení a že se nejedná o biblický text. Dále se zde mohou promítnout vlastní zkušenosti dětí, proto je třeba tuto metodu citlivě doprovázet.

Na závěr necháme děti vědomě vystoupit z dané role. Následuje reflexe, zda se dozvěděli o dané biblické postavě něco nového nebo jaké poselství biblický text má apod.


Přejít nahoru